Pozdrav Jiřímu Suchému
POZDRAV JIŘÍMU SUCHÉMU
Na některé bytosti je radost se napojovat. Je to takové lazebnické osvěžení pro empata, který občas schytá z okolí ledacos. A když si chce udělat svátek, namíří si to energií k básníkům duše, a tak alespoň v éteru je dopřáno chvíli pobýt s první láskou, když mi bylo asi tak deset let. Coby dítě školou povinné jsem měla docela jasno. Tak mi s úklonou naskočily verše poděkování za ty jeho stovky krásných slov a tónů.
„Říkají o mě, že jsem listonoš….“ Nevyplacený blues
Tak tenhle holub listonošský
Si jak V.I.P chodí bez fronty pro Múzy Božský
Ne pro slůvečka , hned celý sloky!
Prochází se tam dlouhý roky …
Ten jeho úsměv široký
Přeskočil Listonošský poskoky
Co pachtěje se za legrací
Se bez úsměvu dolů vrací.
A tenhle Posel v slamáku
Má Boha srandy na háku…
Něžně se Holoubek smíchem vykoupil
Kdyby se nestal Listonošem
„Sotva by asi žil…“